KP družstev mladších žáků
KP družstev mladších žáků, který se hrál tradičně v Říčanech 01.05.2019, jsem začal připravovat (a domlouvat účast) již asi půl roku dopředu. Vloni jsem při přípravě měl na seznamu 28 dětí, které věkově vyhovovaly podmínkám turnaje - letos jich bylo jen 16. Vloni jsem tedy mohl postavit teoreticky 4 družstva (po 6ti hráčích), letos jen 2. Vloni jsem nakonec dal dohromady družstva 3 (a dokonce s jedním náhradníkem) - letos to vyšlo jen na jedno (a bez náhradníka). Je smutné, že děti chtějí hrát jen individuální turnaje a na soutěže družstev kašlou. Ještě smutnější je, že rodičům to nevadí...
Soutěže družstev jsou přitom pro šachisty životně důležité, protože týmové soutěže pěstují v dětech soudržnost a vědomí odpovědnosti, jelikož každé jejich zaváhání má vliv nejen na ně, ale i na ostatní kolegy. Proto mne doběla rozpálila SMS-ka, již jsem dostal ve 20:05 večer před odjezdem na turnaj od tatínka hráče, který měl hrát na 1. šachovnici, se sdělením, že na turnaj nepojede, neboť se musí zúčastnit rodinné oslavy! Sakra!!! Narozeniny sestry známe jistě dříve než 11 hodin před odjezdem vlaku a pokud plánujeme, že se jejich oslavy chceme zúčastnit, nebudeme se přihlašovat na turnaj! Já bych potom s lítostí (ale tak, aby se to ostatní zodpovědní hráči dozvěděli včas!) turnaj odpískal, nebo bych se pokusil získat někde nějakého hosta.
S ohledem na tuto skutečnost (a to, že stejnou věc mi provedl už vloni před turnajem dvojic nejmladšího žactva v Chrudimi) jsem se rozhodl, že daného hráče již nebudu do soutěží družstev (jakýchkoli!) stavět. Nemůžu totiž mít neustále v zásobě ochotného náhradníka, kterému v případě, že se milostpán k turnaji dostaví, řeknu, že je nadbytečný a pošlu jej domů...
Za daných okolností mi ovšem nezbylo nic jiného, než na turnaj odjet jen s 5ti hráči a doufat, že někoho "ulovím" na místě. Naštěstí nikdo ze zbytku družstva neonemocněl a v 07:07 jsem na nádraží napočítal všech 5 zbylých "Mohykánů". Cestu do Říčan jsme přežili ve zdraví díky mobilům (a jiným elektronickým nesmyslům s hrami) a kartám (ale především proto, že Jirka Matoušek půl cesty do Čerčan, kde nás čekal přestup, prospal - proč to zmiňuji, zjistíte zanedlouho). I z nádraží do hrací místnosti jsme se dostali celkem spořádaně, až na to, že z neznámého důvodu se Jirka rozhodl ostatní děti popohánět nevybíravým řvaním a pošťuchováním.
V hracím sále jsme zabrali pár židlí na věci a postavili šachy na stoly. Pak se mi opravdu podařilo získat do našeho družstva hosta - Terezku Dufkovou z Říčan. Nemá sice žádný rating, ale říkal jsem si, že aspoň "ucpu" díru v setavě. Jak uvidíte později, nešlo jen o "ucpávku", ale cenného člena družstva. Družstvo tedy hrálo v sestavě Jirka Matoušek, Kuba Novák, Kuba Bernáth, Jolanka Štědrová, Honzík Krejcárek a Terezka Dufková. Podle průměrného ratingu jsme vyfásli startovní číslo 13 (z 20ti družstev) a stený cíl jsem také před družstvo postavil (Zatím historicky nejlepšího umístění jsme dosáhli vloni - 15. místo. Kdybychom ale hráli kompletní, cílem bylo umístění nejhůře na 10. příčce). Rovnou řeknu, že cíl byl do puntíku splněn - skončili jsme opravdu 13. Nebudu rozebírat jednotlivá utkání, jen sumárně shrnu, že jsme 3 utkání vyhráli a 4 prohráli. K jednotlivcům pak můžu říci, že vzhledem k tomu, že všicni hráli "o jednu šachovnici výše", měli úlohu o něco ztíženou. I tak jsem od každého z nich ovšem čekal nejméně o půl bodu více, než uhráli. Zde je krátké hodnocení:
Vyloženě mne zklamal Jirka - i přes neustálé napomínání hrál téměř ve všech partiích nesmyslně rychle a bez přemýšlení. Celkem nabral jen 2,5 bodu, přičemž 2 výhry zaznamenal v jediných 2 partiích, ve kterých hrál pomalu (v ostatních blical a také to tak vypadalo - např. půlku si "přivodil" ve vyhrané pozici tím, že dal pat!).
Kuba Novák sice také uhrál jen 2,5 bodu, ale jako jediný hrál výkonem nad svůj rating. I on se však dopouštěl neuvěřitelných blundrů, ovšem aspoň na něm byla vidět snaha...
2,5 bodu nabral i Kuba Bernáth, který turnaj pojal pravděpodobně jen jako příjemné rozptýlení. Hrál lehce a s lehkostí (a úsměvem) i prohrával. Je však pravdou, že se svým výkonem k osobnímu ratingu přiblížil aspoň na dohled.
Nejlepšího výsledku (kupodivu) dosáhla děvčata. Jolanka získala 3 body, ovšem ani ona se nevyhnula obrovským blundrům, jež ji stály minimálně 1-1,5 bodu. Hraje zodpovědně, ovšem jen zpočátku. Později ztrácí koncentraci a přestává dodržovat pravidlo 5ti kroků při výběru tahu.
Honzík uhrál nejméně - jen 2 body. Jako nejmladší měl úlohu hodně těžkou (navíc, když původně měl hrát až na poslední šachovnici), ale i od něj jsem tu půlku navíc čekal...
Jak jsem již uvedl, holky hrály nejlépe, takže nepřekvapí, že i Terezka získala 3 body. Ještě má sice velké rezervy (hlavně v dodržování postupu 5ti kroků), ale na poslední šachovnici to na daný výsledek stačilo.
Výsledky máme tedy za sebou, takže nám zbývá zhodnotit již jen chování hráčů během turnaje. Protože jsem vyfasoval funkci hlavního rozhodčího, nemohl jsem je krotit neustále. I tak ale můžu vyhlásit jasného vítěze - Jirka mne svým vyváděním vyváděl z klidu furt. A dokonce vytočil i ředitele turnaje, který jej chtěl ze soutěže rovnou vyloučit! (Neudělal to jen na mou přímluvu.) Když řeknu, že mobily zůstanou v batohu po celou dobu turnaje, nemá přece cenu ke mně každé 2 minuty chodit a žádat o povolení si zavolat! A nesmyslné průhledné návrhy, že si zajde na dvůr se provětrat (s viditelně zasunutým mobilem pod mikinou) jen dokazují jeho nesoudnost. A reakce typu válet se po zemi, řvát na celý sál, bít ostatní členy družstva či schválně (i přes přísný zákaz!) hrát volné partie o ní jen vypovídají. Dal jsem mu tedy poslední varování - pokud se podobné excesy ještě jednou zopakují, nevezmu jej na turnaj bez doprovodu jednoho z rodičů. Ostatní děti se sice také "snažily", ale na Jirku prostě neměly - na um mi přichází jen nepovolené opuštění sálu Terezky a jakési pošťuchování mezi oběma Kuby.
Na závěr turnaje přijeli rodiče Jolanky a obou Kubů, takže jsme se rozdělili do jejich aut a nemuseli absolvovat cestu zpět vlakem (to bych Jirku už asi přizabil!).
Jiří Kotzot