Příspěvek na téma "Pěšcové kombinace"
Dne 14.12.2014 se hrálo v Regionální soutěži "E" utkání Uhlířské Janovice "A" - TJ Kavalier Sázava "B" a v něm na 2. šachovnici partie Jiří Kocourek (Sázava) - Stanislav Houda (Uhl. Janovice). Jirkovi se v ní povedla pěkná pěšcová kombinace, kterou nazýváme trknutí pěšcem.
Protože se jedná o nepříliš známý a zřídka používaný termín, dovolíme si před ukázkou vložit citát z Učebnice hry v šachy, díl III.B, našeho člena J. Kotzota (Lekce č. 86: Pěšcové kombinace. Pěšcový taran a trknutí pěšcem.):
"Energický a neočekávaný tah pěšcem vpřed pod údery a napadení nepřátelských figur a pěšců s cílem otevřít linie, rozbít kryt nepřátelského krále nebo vytvořit matové či jiné hrozby se nazývá trknutí pěšcem. Pokud však soupeř takového pěšce nebere a ten pokračuje ve svém pohybu vpřed, nazýváme takové vniknutí pěšcový taran (beranidlo)."
A doplníme ještě jiný citát z lekce č. 85 (Pěšcové kombinace. Pěšcový průlom a prosazení pěšce.):
"Pěšcové kombinace se v partiích vyskytují docela často. V průběhu taktických přestřelek pěšec v důsledku svého postupu vpřed může buď zahynout, nebo přežít. Kombinační úder, při němž pěšec zahyne, se nazývá trknutí pěšcem. Pokud pěšec přežije, bude následně jeho úderná síla využita jako beranidlo (taran) k rozbití královského krytu a útoku na něj, nebo k vytvoření nebezpečného volného pěšce, či k narušení souhry soupeřových figur prostřednictvím vytvoření klínu."
A nyní slibovaný příklad:
V naší partii si černý zvolil Čigorinovu obranu dámského gambitu, avšak znal evidentně jen její první tah. Po tazích 1. Jf3 d5 2. d4 Jc6 3. c4 je totiž nejlepší reakcí 3. ... Sg4, jak hrál Čigorin ve všech svých partiích, v nichž se tato pozice vyskytla (např. ve třech partiích proti Steinitzovi v Havaně 1889, třech partiích proti Pillsburymu v St. Petersburgu 1895 a dále proti Showalterovi v Norimberku 1896, Teichmannovi a Burnovi v Berlíně 1897 atd. až po partii proti Leonhardtovi v Ostende 1905). V naší partii se ale hrálo 3. ... Jf6, což sice není zrovna hrubka, ale ve svém důsledku to vedlo ke vzniku ideálního bílého pěšcového středu (tj. falangy d4, e4). Jirka sice promeškal nejlepší moment k jeho rozpohybování (který byl již v 7. či 8. tahu), ale i tak hra dospěla do následující pozice, v níž je převaha bílého značná:
Zde černý, ničeho zlého netuše, zahrál 22. ... Vag8? (místo toho, aby se staral o bezpečí svého krále, např. 22. ... Kf8). Navrhněte tah bílého!
Jistě tušíte, že název příspěvku a definice v jeho úvodu nebyly vybrány pouze nahodile. Proto je správnou odpovědí 23. c5! Že by trknutí?
Ale kdepak! Pěšec přece přežije! Nejde totiž 23. ... bxc5 pro 24. Jf5+! a pak buď 24. ... Dxf5 25. exf5 nebo 25. Vb8+ (na libovolný ústup krále). Černý zahrál 23. ... Dc8?? Navrhněte tah bílého!
Nejlepší bylo zahrát 24. d6+! (taran!), na což mohlo následovat např. 24. ... Kf8 25. cxb6 axb6 26. Vc1 s vyhranou pozicí.
Jirka zahrál jiný tah, který však také vede k výhře (i když při správné obraně černého poněkud pracnější): 24. c6 (takže zde máme pěšcový klín!).
Nyní černý ještě mohl oddálit svou smrt tahem 24. ... Vd8, nechal se však zlákat vidinou jezdcové vidličky a zahrál 24. ... Da6. Navrhněte tah bílého!
Ano, správně! Konečně přišla řada na avizované trknutí pěšcem: 25. d6+! Pěšec položí svůj život za světlé zítřky. V partii následovalo 25. ... cxd6 26. Jf5+ Ke8 27. Dxd6 Je2+ 28. Kh1 Jxg3+ 29. hxg3 a černý se vzdal.
Vzácný případ, v němž se současně vyskytly tři pěšcové údery: klín, taran a trknutí!