5. kolo RŽL SE Říčany

23.12.2018 17:17

Na poslední letošní turnaj RŽL, který se hrál v předvánočním termínu 22.12.2018 v Říčanech, se nakonec vydalo z původně přihlášených 11 dětí jen 6 - ostatní odpadly z důvodu nemoci či návštěv příbuzných. Mezi šachu chtivými nadšenci jsem však mohl ráno na nádraží (jeli jsme tradičně vlakem) přivítat jak "letitého" matadora (Kuba Novák), tak i úplného nováčka (Honzík Krejcárek). Skupinu doplnili ještě Kuba Bernáth, Jolanka Štědrová a Verča s Romčou Žoudlíkovy.

Cesta probíhala poklidně, protože se děcka věnovala své obvyklé činnosti - bušení do mobilů či tabletů. A ti, kterým došla baterka nebo síly, hráli karty, jež jsem jako vždy měl připravené v kapse. Přestup v Čerčanech jsme též zvládli v pohodě a podle jednomyslného rozhodnutí jsme zaujali "strategickou pozici" v patře vlaku. Tam už sice začala být dětem cesta dlouhá, ale zaujaly je názvy některých stanic (Světice, Čtyřkoly), takže v Říčanech jsme vystoupili všichni celí a nepoškození. Dokonce i pěší přesun jsme zvládli navzdory tomu, že má odpověď na dotaz, jak je to daleko ("2 kilometry!"), vyvolala u některých členů skupiny silnou paniku: "Tolik jsem v životě neušla!", "Já to jednou ujel na kole!" apod.

V hracím sále jsme se v pohodě rozložili po židlích a postavili šachy. Před začátkem jsme zjistili rozdělení do skupin: všichni se ocitli v Céčku, jen Verča byla v Béčku. Cíle jsem jim stanovil následovně: Verča minimálně 3,5 bodu (ze 7), ale raději 4 či 4,5, oba Kubové s Jolankou bojovat o přední příčky, tj. minimálně 4,5 - 5 bodů, Romča uhrát aspoň 3 body a Honzík dělat co nejméně nepřípustných tahů a kdyby štěstí přálo, zkusit někde "urvat" aspoň půlku. Jak se s tím děti vypořádaly, uvedu trochu později, protože napřed krátce zmíním okolnosti turnaje.

Pohodovou atmosféru narušilo až po 3. kole to, když jsem Verče zakázal jít si koupit něco do bufetu, dokud nesní svačinu, kterou měla s sebou z domova, s odůvodněním, že po předvedené dlouhé rošádě (0 - 0 - 0) si stejně žádná přilepšení nezaslouží - přál bych vám vidět tu nafouklou hubu! Dále jsem s překvapením zjistil, že něco tak malého a zvnějšku roztomilého a neškodného jako Honzík, dokáže vydávat pořádný hluk! Nutno však uznat, že Romča mu v tom vydatně sekundovala tím, že se honili po sále, a to tak, až si oba vysloužili napomenutí od jinak klidného ředitele turnaje p. Říhy. Pominu-li ještě neuspořádanou hromadu všeho možného na podlaze kolem našich židlí, v jejímž středu v mezičase mezi hrou na honěnou sídlily Romča s Jolankou, nic zajímavého se vlastně nestalo, takže můžu přistoupit k výsledkům:

Verča v Béčku uhrála mizerných 2,5 bodu, když ke zlepšení došlo až po důrazné domluvě - kdyby totiž existovala superdlouhá rošáda, její označení (0 - 0 - 0 - 0) by přesně popisovalo Verčin "start" do turnaje. Pak následovala remíza, při níž napřed přišla o dámu, potom díky nepřípustnému tahu soupeřky dámu získala a nakonec udělaly nepřípustný tah (bez toho, aby si jej všimly) obě hráčky. Po nich se však oba králové ocitli v šachu, což znamená okamžitou remízu. Výkon 1056 při vlastním ratingu 1178 je odrazem hry bez přemýšlení, o dodržování postupu 5 kroků při výběru tahu se nedá mluvit vůbec. Umístila se tak na 36. místě (ze 44 hráčů) (8. místo mezi děvčaty). S podobnou hrou její rating klesne rychle na úroveň, jež ji shodí zpět do Céčka. Na to, aby si mohla zahrát v Áčku, jak o tom neustále mluví, si musí zatím rozhodně nechat zajít chuť!

Výsledkem naopak velmi mile překvapil Kuba Novák - společně s dvěma dalšími hráči uhrál v Céčku 6 bodů a pomocné hodnocení mu přisoudilo 2. příčku ze 43 hráčů. Přitom výmluvný je i výkon 1364 při vlastním ratingu 1004! Je to výborný výsledek, i když předváděná hra mu neodpovídá - ve většině partií přišel minimálně o figuru a zachránil se jen díky zbrklosti svých soupeřů, kteří dělali nepřípustné tahy či jiné vylomeniny. Rozhodně musí zpomalit a začít u hry přemýšlet - bez toho se vyhrávat nedá (tento turnaj můžeme považovat za výjimku, potvrzující pravidlo)!

Podle papírových předpokladů hrál Kuba Bernáth: získal 4 body (vlastní rating 1048, výkon 1060) a obsadil 18. místo. Půl bodíku navíc by mu však přece jen slušelo líp!

Nedařilo se Jolance. Vystartovala sice raketově (3 body ze 3 partií), ale pak i ona provedla superdlouhou rošádu. Celkově obsadila 24. místo (4. mezi děvčaty), s čímž rozhodně nemůže být spokojená.

Bohorovný klid při hře (narozdíl od přestávek!) předváděla Romča. Vůbec ji nevzrušilo, když jí soupeř figurou sebral krytého pěšce - místo toho, aby ji "sežrala", pod její úder postavila klidně ještě další svou figuru, nejlépe věž či dámu... Přesto však jakýmsi záhadným způsobem nastřádala 2,5 bodu (stejně jako Verča), což znamenalo 36. místo celkově (jako u Verči) a 7. místo mezi děvčaty.

Pochválit musím Honzíka (ovšem s výjimkou lítání mezi stoly po hře a nezvykle hlasité komunikace - na tréninku z něj přitom musím každé slovo páčit a mít po ruce naslouchátko!). Při svém debutu uhrál 1,5 bodu a obsadil 42. místo, čímž překročil cíl i očekávání.

Před koncem turnaje se na své ratolesti přišli podívat p. Krejcárek (který si pak syna odvezl autem) a pí Bernáthová (která s námi jela zpátky vlakem). Po vyhlášení výsledků jsme tedy vyrazili na nádraží. Cestou pršelo a po nebi se honily černé mraky. Na chvilku ale mezi nimi prosvitlo sluníčko, které vykouzlilo nádhernou a dlouhou duhu. To inspirovalo Kubu Bernátha k vyjádření, že když duha vede do vody, tak na jejím konci je velká ryba. Následná živá diskuse však vyústila v závěr, že tuto rybu chytit nelze, nýbrž ona naopak sežere rybáře - což je v příkrém rozporu se situací, když duha vede na souš, protože tam se nachází zlatý poklad.

Na nádraží jsme sice museli v běsnící plískanici čekat cca 20 minut, ale děcka se zabavila mně zcela neznámou hrou se záhadnými pravidly, při níž se neustále plácala do stehen, do ramenou a imaginárně po sobě střílela - naštěstí se hra obešla beze mne, protože pochopit její zcela jistě složitá pravidla by bylo patrně nad mé intelektuální schopnosti. Hlavním lídrem při hře byla Verča, které už evidentně otrnulo. To se plně projevilo ve vlaku do Čerčan, v němž pocítila nepřekonatelnou nutnost zavolat mamince, že přijedeme domů přesně podle plánu a že v Čerčanech počkáme na přípoj v hospodě. To udělala takovým hlasem, že její proslov museli slyšet cestující i v sousedních vagónech - ti v tom našem se rozhodně všichni smíchy popadali za břicha.

V Čerčanech jsme opravdu (plánovaně) čekali na přípoj půl hodiny, z čehož jsem 20 minut vydělil na rychlou limonádu v hospodě. Tam ovšem Verča pokračovala v "jízdě" - vrchního asi 3x seřvala, že si nepamatuje, co si se ségrou objednaly (přitom ovšem objednávku nejméně 7x změnila!) tak, že z celého lokálu se sbíhali štamgasti, aby se podívali, kdo se to u výčepu na vánoce pere. Vše korunovala při placení, kdy odmítala uhradit limču, kterou Romča nevypila. To bylo dost i na mne, takže mé vysvětlení si vyslechli asi i kolemjdoucí na ulici. Při odchodu se dokonce jeden ze štamgastů s účastí ptal pí Bernáthové, zda to všechno jsou opravdu naše děti, a viditelně se chystal finančně přispět na jejich umístění do dětského domova se zvýšenou ostrahou. Dalo nám hodně práce přesvědčit jej, že děti jsou v podstatě normální a jediným jejich "postižením" je to, že hrají šachy.

Do Sázavy jsme pak již dorazili bez excesů (za něj rozhodně nelze považovat to, že Kuba Bernáth 3x telefonem připomínal tatínkovi, aby jej s maminkou vyzvedl autem na nádraží přesně v 17:38) a děti jsem mohl předat do "laskavé" péče rodičů.

Poznámka na závěr: V tom okamžiku jsem již ani moc nelitoval, že na turnaj nejeli všichni přihlášení!

A na úplný závěr ještě umístění našich dětí v průběžném hodnocení v jednotlivých věkových kategoriích po 5 turnajích (v závorce za označením kategorie je počet hráčů celkem):

HD16(39): 38. Ofner, 39. Agoszta

HD14(41): 22. Novák, 24. Provazník, 33. Prix, 38. Prixová (4. mezi děvčaty), 39. Havelková (5. mezi děvčaty), 41. Vích

HD12(53): 10. Žoudlíková V. (3. mezi děvčaty), 14. Matoušek, 19. Panušková (5. mezi děvčaty), 27. Mrázová V. (8. mezi děvčaty), 29. Bernáth, 30. Pešta, 34. Fugner, 39. Havelka, 42. Mrázová Š. (11. mezi děvčaty)

HD10(33): 4. Štědrová (1. mezi děvčaty), 17. Žoudlíková R. (5. mezi děvčaty), 31. Krejcárek

Jiří Kotzot