TJ Jiskra Zruč n. S. "A"- TJ Kavalier Sázava "B"
K 1. utkání Regionální soutěže jelo naše Béčko do Zruče nad Sázavou k tamní Jiskře a mělo jí co oplácet - vloni totiž doma dostalo nářez 1 : 4. Kupodivu se mi dokonce podařilo dát dohromady i docela slušnou sestavu (pouze s jedním náhradníkem), ale když jsme přijeli na místo a viděl jsem nastoupenou domácí základní sestavu, po letmé kontrole ratingů jsem si říkal, že pokud opět nedostaneme 4:1, bude to úspěch.
Ani ne po hodině hry však překvapivě "zavěsil" Jirka na 4. šachovnici. Jeho soupeř si totiž "zakombinoval" a obětoval figuru s tím, že si dobere věž. Jirka chladnokrevně figuru sebral a protivník s hrůzou zjistil, že věž je nedotknutelná kvůli jednotahovému matu. Musel proto vyměnit dámy a pak šlo vše již podle "pravidel", jež jsem se jako žák naučil kdysi v uničovské hospodě a která jsem poctivě vtloukl do svých svěřenců: "Míň figur - míň starostí!" a "S dřevem víc - výhře vstříc!". Soupeř navíc ještě vše dobrovolně měnil, až se doměnil do koncovky 4p : J + 3p. Když jej Jirka nechal hlídat králem osamoceného svého pěšce na dámském křídle a vlastním králem se vydal na houby na opačnou stranu, konečně mu došlo, že žádní další hlídací psi mu už nezbyli a vzdal se.
Potom stejně nečekaně vyhrál Standa na 2. šachovnici. Zahájení sice rozehrál hodně podezřele a po cca 20 tazích bych na něj nevsadil ani příslovečné penny, soupeř však pokračoval hodně měkce a Standovi se povedlo pozici zablokovat tak, že už jsem viděl na konci tunelu aspoň půlku. Pak domácí hráč navíc přehlédl jednoduchou vazbu a přišel o pěšce, čímž hra přešla do těžkofigurové koncovky. V ní sice pěšec navíc nehrál žádnou roli, ale Standa vymyslel další léčku - na oko také přehlédl pěšce a když jej soupeř opravdu sebral, dal si věží jakoby šach z pomsty. Když soupeř instinktivně ustoupil králem, přišel hodně dlouhý tah dámou, po němž zabránit matu by už nebylo v silách ani největšího psa-obranáře.
Následoval konec hry na 3. šachovnici, kde Milan rozehrál zahájení hodně optimisticky a na základě jakési útočné fata morgány si dokonce udělal rošádu na křídlo, kde neměl ani jednu svou figurku. Soupeř celkem jednoduše jeho útočné choutky odrazil a když Milan navíc z nepochopitelných důvodů tahal svými pěšci před králem dopředu, bez potíží získal kvalitu a ještě 2 pěšce k tomu. Už jsem měl o výsledku partie jasno a Milanův protivník zjevně také. Bez přemýšlení proto vlezl v koncovce 2V + S + 5p : V + S + 3p pod jedinou možnou vazbu pěšce, která nakonec vyústila v jeho ztrátu a postup Milanovy poslední naděje na předposlední řadu. Z bezradnosti soupeř kvalitu vrátil a snažil se vyhrát koncovku V + S + 3p : V + S + 2p. Milan ale bez potíží šikovným manévrem materiál srovnal a poté, co protivník vynutil přechod do pěšcovky, virtuózně předvedl, že na trénincích si také občas něco zapamatuje (obzvláště když se pěšcovým koncovkám věnujeme již asi předchozí 3 měsíce) a lehce remizoval.
Poté dohrál Štěpán na 5. šachovnici. Zahájení rozehrál vyloženě při zdi, ale po tom, co se soupeř setkal s neznámým tahem a zareagoval ztrátou tempa, se hra vyrovnala. Když Štěpán navíc kdesi sebral figuru a 2 pěšce, o jeho výhře jsem nepochyboval. Přišel však blundr se ztrátou figury, vyvolaný snahou dát mat za každou cenu (vše přitom šlo řešit "hospodským" pravidlem "Míň figur - míň starostí!" a po výměně dam se věnovat již jen sběru ovoce). I pak ale ve čtyřvěžové koncovce 2 přebývající pěšci lehce zaručovali vítězství. Štěpán se ale z nějakého důvodu rozhodl protlačit své pěšce do dámy bez toho, že by zabezpečil svůj týl. Dostal se tak do hodně pasivního postavení a nakonec byl rád, že po výměně všeho, co na šachovnici zbylo (samozřejmě kromě králů), zachránil remízu.
Jako poslední jsem na 1. šachovnici dohrával opět já - můj soupeř je totiž známý "spáč" a ani já (většinou) při volbě tahu nikam nespěchám. Jak jsem očekával, protivník zvolil metodu výměn a zabetonoval se bílými hned od začátku. Podařilo se mi sice vyvinout figurky aktivněji, ale žádné slabiny, na něž bych mohl zaútočit, se mi vytvořit nepodařilo. Pak se ale protivník z ničeho nic odhodlal otevřít hru (přitom já měl 2 střelce a on 2 jezdce). Potom již šlo vše docela snadno (i když pomalu) - útok na krále, výhodná výměna střelce za jezdce s vytvořením dvojpěšce a izoláka, výměna dam. Když soupeř navíc ještě nabídl výměnu posledních lehkých figur, rád jsem souhlasil, neboť ve vzniklé věžovce V + 5p : V + 5p měl soupeř 4 slabé pěšce a já žádného - po 4 tazích jsem jej lehce dostal do nevýhody tahu, v níž se při stejném materiálu vzdal.
Rád tak kvituji, že se nám odveta povedla, a to dokonce i při hodně nepříznivém ratingovém poměru. Béčko tímto vítězstvím splnilo původní cíl pro celou sezónu, takže jej navyšuji - ještě aspoň jednu remízu! (I když to bude hodně těžké - podle nasazení jsme s přehledem nejslabší.)
TJ Jiskra Zruč n. S. "A" |
1 : 4 |
TJ Kavalier Sázava "B" |
||
Světlík Milan | 1592 | 0 : 1 | Kotzot Jiří | 1937 |
Netolický Tomáš | 1557 | 0 : 1 | Houda Stanislav | 1451 |
Bečvář Vladimír | 1526 | 0,5 : 0,5 | Pešta Milan | 1295 |
Voldán Václav | 1259 | 0 : 1 | Matoušek Jiří | 1191 |
Voldán Jiří | 1301 | 0,5 : 0,5 | Ježek Štěpán | 1123 |
Tabulka po 1. kole:
Pořadí |
Družstvo |
Body |
Skóre |
Partie |
1 | TJ Spartak Vlašim C | 3 | 4,5 | 4 |
2-3 | TJ Sokol Neveklov A | 3 | 4,0 | 3 |
2-3 | TJ Kavalier Sázava B | 3 | 4,0 | 3 |
4-5 | ŠK Český Brod B | 3 | 3,5 | 3 |
4-5 | KŠ Říčany 1925 I | 3 | 3,5 | 3 |
6 | ŠK Pravonín A | 3 | 3,0 | 3 |
7 | KŠ Stříbrná Skalice B | 0 | 2,0 | 2 |
8-9 | Sokol Pečky B | 0 | 1,5 | 1 |
8-9 | KŠ Ríčany 1925 J | 0 | 1,5 | 1 |
10-11 | TJ Jiskra Zruč n. S. A | 0 | 1,0 | 0 |
10-11 | KŠ Stříbrná Skalice C | 0 | 1,0 | 0 |
12 | ŠS Kostelec n. Č. l. C | 0 | 0,5 | 0 |
Výsledky našich hráčů po 1 kole:
Hráč |
ELO |
1. |
Σ |
% |
Ø ELO soupeřů |
Kotzot Jiří | 1937 | 1,0 | 1,0 | 100,00% | 1592 |
Houda Stanislav | 1451 | 1,0 | 1,0 | 100,00% | 1557 |
Pešta Milan | 1295 | 0,5 | 0,5 | 50,00% | 1526 |
Matoušek Jiří | 1191 | 1,0 | 1,0 | 100,00% | 1259 |
Ježek Štěpán | 1123 | 0,5 | 0,5 | 50,00% | 1301 |
Jiří Kotzot