Krajský přebor mládeže
Ve dnech 24.-25.06.2017 se v Mladé Boleslavi hrál Krajský přebor mládeže. Z našeho oddílu se do něj jako jediný nominoval Ondra Štěpánek (v kvalifikaci totiž skončil v kategorii hochů do 10 let na 5. postupovém místě - postupovalo celkem 6 hráčů). Protože děvčata na Krajský přebor měla přímý postup, nominoval jsem kvůli vytížení auta ještě Anežku Havelkovou a Evičku Panuškovou. Anežka skončila v kvalifikaci v kategorii do 12 let mezi děvčaty na 3. místě, Evička v kategorii do 10 let mezi děvčaty na 5. místě. Jako naschvál jen pár dní před turnajem onemocněl Ondra, takže nakonec jsem vezl jen dvě statečné (7 jich v oddíle - zatím - bohužel nemáme).
Na místo jsme dorazili přesně podle plánu a holky jsem v klidu ubytoval - spolunocležnicí jim byla Gabča Vodičková z Říčan, kterou dobře znají z turnajů Regionální žákovské ligy. Popis hry a výsledky děvčat si nechám na závěr, zatím popíšu "to okolo". V sobotu jsem současně také školil trenérské adepty na zisk IV. trenérské třídy, takže na sledování partií čas nebyl - ostatně to stejně není úplně správné (lepší je nechat děti v klidu, ať si se situací poradí samostatně). Po partii je samozřejmě dobré dítěti pogratulovat, případně je utěšit či povzbudit.
Po dopoledním programu jsme šli na oběd - předtím jsem ale provedl inspekci "holčičího" pokoje a vynesl patřičné hodnocení, týkající se pořádku - rozšlápnutý rohlík s pohozeným igeliťákem na podlaze a rozsypaný pytlík brambůrků na balkóně pod oknem o patro níž asi napoví, jaké bylo. "Rozsudek" byl evidentní - pokud do zítřka nebude nastolen pořádek, půjdou všechny tři holky domů pěšky (nejvíce drobků bylo před postelí Gabči). Předběhnu trochu děj, ale musím konstatovat, že pěšky jít nemusela ani jedna.
Při odpoledních kolech žádné mimořádnosti nenastaly, takže jsme se mohli po večeři vypravit někam ven, aby holky pořád "neseděly" jen uvnitř sluncem rozpáleného baráku. Úvodem jsem jim naordinoval krátkou okružní procházku po městě, kterou jsme zakončili na hřišti nedaleko učiliště, kde jsme bydleli. Až tam jsem zjistil, že je hned vedle venkovní vyhřívaný bazén, takže za rok přibudou do "povinné výbavy" účastníků i plavky! (Na koupališti totiž mají speciální večerní vstupenky od 19:30, což je akorát tak čas, aby do té doby dětem "slehla" večeře.) Holky se na hřišti "vyblbly" docela slušně. Evičce se přitom nejvíce ze všeho líbila hra "na žraloka", kterého představovala, plazíc se v písku pod dřevěnými atrakcemi. Kolem půl deváté jsme se přemístili na ubytovnu a holky dostaly za úkol do 22:00 provést hygienu, zalézt do postelí a zhasnout. Ale nebyly by to pravé "sázavské divoženky", aby se něco nepřihodilo - Evička se po vysprchování nemohla dostat ze sprchového koutu, takže holky vymyslely řešení - Anežka jí přes zástěnu hodila pyžamo a ručník, aby se mohla obléct, a pak běžela hledat záchranu. Naštěstí hned na chodbě narazila na vedoucího letního šachového tábora Petra Havelku, který se poté, když se přesvědčil, že v dámských sprchách není nějaká maminka, vydal na pomoc. Ta byla ovšem jednoduchá - stačilo zatlačit na opačný konec skleněných dveří sprchového koutu, než na jaký tlačily obě holky. Takže při kontrole v 22:00 se již holky jen poťouchle usmívaly a až za chvilku řekly, co se stalo (já to samozřejmě od Petra věděl okamžitě). Domluvili jsme se pak, že se ráno sejdeme na snídani v 08:10 a holky budou mít už zabaleno a složené povlečení (klíče od pokojů jsme museli odevzdat před začátkem prvního dopoledního kola).
Při ranní kontrole v 07:30 jsem však holky našel ještě v posteli - byly sice už dávno vzhůru, ale prý se jim "nějak" nechtělo ven. Musel jsem jim (všem třem) proto trochu "zvednout mandle", což mělo za následek, že se přece jen něco začalo dít. K snídani přišly holky včas, takže jsem je po jídle poslal nahoru sebrat si věci, abychom je dali do auta a včas stihli příchod na první nedělní kolo (měly na to skoro půl hodiny!). Když ale ještě 5 minut před zahájením nebyly na smluveném místě, docela mne to naštvalo - tak rychle jsem snad ještě v životě 3 patra nevyběhl. Holky, když viděly, jak po tomto výkonu vypadám, okamžitě pochopily, že je zle, a dál vše proběhlo v takovém tempu, že jsme přece jen zahájení hry stihli (ovšem kromě Gabči).
Přitom jsme zjistili, že automat s nápoji je prázdný, takže po zahájení hry jsem se vydal hledat nějaké potraviny, v nichž bych holkám koupil potřebné nápoje. Vše se povedlo a přinesl jsem jich tolik, že jim zbylo ještě něco i "na doma". Během druhého kola se na dcerku přijeli podívat i rodiče Evičky, která ale z jakéhosi důvodu na ně neměla náladu (což je, a samozřejmě i mne, docela mrzelo) - avšak až budu popisovat výsledky dětí, tak pochopíte, že patrně nechtěla být vytrhována z koncentrace na turnaj. Po dopoledním herním programu jsme v klidu absolvovali oběd. Protože do zahájení odpoledních kol zbývalo ještě dost času, zašly si holky se mnou koupit nějaké nanuky, čímž jsme užitečně přečkali pauzu. Ale "sázavské divoženky" si opět nenechaly ujít příležitost k nějakému extempore. Anežka otevírala petku s pitím tak šikovně, že nezbylo nic jiného, než dojít do auta, aby si vzala jiné kalhoty na převlečení za ty, jež podlehly sladké sprše.
Na závěr po odehrání posledního kola byla do vyhlášení výsledků opět dlouhá prodleva, takže jsem holky poslal ještě pro jednu zmrzlinu (čehož využily k tomu, že si koupily také žvýkačky a brambůrky) a sešli jsme se na zahrádce nedaleké restaurace, kde jsme se občerstvili (holky si daly Pepsi a Mirindu a já si "pochutnal" na Nealko-Staropramenu). Vyhlášení výsledků a cesta domů už proběhly v klidu (kromě mého ostrého odmítnutí nápadu, že bychom se mohli cestou zastavit v "Mekáči", neboť Evičce maminka slíbila, že jí uvaří něco dobrého, a Anežka si telefonicky dojednala, že jí doma také od oběda nechají její oblíbenou dobrotu).
No a na konec tedy povinné "zbytečnosti", tj. výsledky.
Více nadějí jsem vkládal v Anežku, protože atmosféru KP již jednou před dvěma lety zažila (sice tehdy hrála se zvýšenou teplotou, ale zkušenost se neztrácí). První sobotní partii odehrála fantasticky. Hrála pomalu, přemýšlivě a nakonec po téměř dvouhodinové bitvě porazila papírově o hodně silnějšího a zkušenějšího protivníka. Partie sice nebyla bezchybná, ale byl tam vidět strategický cíl, bojovnost a hlavně trpělivost. Té jí však bohužel nestačilo v dalších partiích. I přesto, že se jí několikrát podařilo dostat se do výborných postavení, dál hrála uspěchaně a vlastní zbrklostí přišla o pár půlek.
Evičce se v sobotu vůbec nedařilo. Sice se snažila, ale také ji přemohla zbrklost. Bylo vidět, že ji to mrzí, i když navenek se snažila nedávat to najevo. Moc ji ale potěšilo, že poslední partii dne vyhrála kontumačně vzhledem k lichému počtu účastníků turnaje. Podle jejích slov je to směr dalšího vývoje.
Druhý den, poté, co jsem jim vynadal za pozdní příchod ke kolu, se jako zázrakem obě vzpamatovaly.
Anežka porazila soupeřku v taktické bitvě, ve které sice měla asi dva "výpadky", ale přesto stihla dát mat v miniaturce. Pak ale znovu nastoupil útlum. Vypadá to, že se dovede soustředit vždy jen na první partii dne - proto jí patrně budou spíše vyhovovat vícedenní turnaje. Zbylé partie prohrála, ale i tak ji musím pochválit - oproti sobotě hodně zpomalila a začala dodržovat "předepsaný" postup při výběru tahu. Celkově musím její vystoupení hodnotit pozitivně, i když výsledky nebyly zrovna nejlepší. Při evidentním zlepšování se však nepochybně dostaví i ty (pokud ovšem na 2 měsíce na šachy "nezapomene" - pravidelnost především!). Se 2 body ze 7 partií obsadila mezi 34 účastníky 28. příčku, což znamenalo 6. místo mezi děvčaty.
Evička byla v neděli jako znovuzrozená. Patrně se rozhodla do písmene dodržet své sobotní "proroctví". První partii vyhrála, přičemž porazila soupeřku, která v RŽL skončila mezi děvčaty o 2 místa před ní. Během druhého kola přijeli její rodiče, jež zahlédla ve dveřích hrací místnosti. Protože partii ve vyhrané pozici pokazila, patrně z pověrčivosti (či kdoví proč) na ně neměla náladu. Když jí ale maminka slíbila uvařit oblíbený guláš (a hlavně odjela), vrhla se na zbývající soupeře jako saň a doslova je silou vůle "přetlačila". Získala tak z 9 kol celkem 4 body, což jí vyneslo 3. místo mezi děvčaty (a celkově 20. příčku z 29 účastníků).
Jsem přesvědčen, že obě se toho hodně naučily a pokud o prázdninách vyloženě nevypustí trénink, měly by zvážit účast na podzimním Mistrovství Čech, kam mají volný postup. To je v kategorii do 12 let vícedenní, což bude podle mne Anežce vyhovovat, a pro Evičku to bude výborná zkušenost (ostatně postup si v podstatě vybojovala - vždyť skončila na medailové pozici).
Jiří Kotzot