KP školních družstev
V prosinci se hrál velmi důležitý turnaj – KP školních družstev. V kategorii mladších žáků (1.-5. třída) si na něj postup vybojoval i tým sázavské ZŠ. Dne 17.12.2019 se v Neratovicích družstvo snažilo o překonání vlastního rekordu – o postup na MČR potřetí za sebou (ani 2x za sebou se to v této kategorii nikomu jinému než Sázavě v tomto tisíciletí nepodařilo!).
Musím říct, že na rozdíl od loňska jsem tentokrát byl na infarkt. Našemu družstvu sice chyběla jedna hráčka základní sestavy (hráli Milan Pešta, Jirka Matoušek, Jolanka Štědrová a Štěpán Fugner), ovšem i tak jsme si měli se všemi soupeři lehce poradit. Už po 1. kole jsem však začal tušit potíže, neboť jasného outsidera jsme porazili jen 3:1, když partii vůbec nezvládl Milan (rating 1400), jenž prohrál se soupeřkou 1021…
V 2. kole jsme pak dostali nařezáno od našeho konkurenta z Buštěhradu 2,5:1,5, když kromě Jolanky hráli všichni vyloženě špatně. Do varu mne dostal hlavně Jirka, jenž na konci měl na hodinách dokonce více času než na začátku (pro neznalé vysvětluji, že po každém provedeném tahu hráč obdržel bonus 3 sekundy).
Ve 3. kole jsme sice dalšího outsidera porazili 4:0, ovšem hned potom jsme jen remizovali 2:2 (naštěstí šlo o budoucího vítěze).
Už jsem naše šance na postup viděl opravdu bledě, takže jsem sáhl k drastickým opatřením – zcela jsem zakázal mobily a volné partie a Jirkovi, jenž dělal, že neslyší, jsem ukázal v batohu připravený řetěz, jímž jsem byl připraven jej při sebemenším narušení stanovených pravidel připoutat k radiátoru. Tento přístup opravdu zabral a děti zbývající utkání vyhrály dvakrát 4:0 a jednou 3:1, čímž jen o půl bodíku skončily za vítězem (tristní přitom je, že kdyby Jirka vlastní zbrklostí neprohrál vyhranou partii se soupeřem z vítězného týmu, celý turnaj bychom ovládli my.)
Z výše uvedeného tedy plyne, že s odřenýma ušima jsme na MČR přece jen z 2. místa postoupili (místa byla opravdu jen 2), ale letos to bylo fakt o příslovečný fous – ještě po návratu z Neratovic jsem měl tep určitě minimálně 100!
Na závěr stručné hodnocení: Tým podržely především zadní šachovnice: Jolanka uhrála 6 bodů a při vlastním ratingu 1180 hrála výkonem 1356(!), a Štěpán, který se stejnými 6ti body hrál při ratingu 1095 výkonem 1330(!!!). Postup je tak hlavně jejich zásluhou! Milan totiž při ratingu 1400 hrál jen výkonem 1352 (i když nabral slušných 5,5 bodu), ovšem zcela propadl Jirka – mizerné 4 body a výkon 1157 při ratingu 1200 mluví za vše…
Doufejme, že naši (papíroví) lídři na červnovém MČR zaberou – k tomu ale musí Milan konečně nastudovat aspoň základy nějakého zahájení a Jirka dodržovat můj hlavní trenérský příkaz, tj. (doslova) sedět si při partii na rukách!!!
Jiří Kotzot